Ve světě, kde se neustále setkáváme s obrazy dokonalosti a neustálým srovnáváním, je největší dar (poznání vlastního Já) tou nejcennější hodnotou. Každý z nás je jedinečný a nenahraditelný. Porovnávání se s ostatními nás nejen odvádí od vlastní cesty, ale také brání rozvoji našeho obrovského potenciálu.
Každý z nás má v sobě nesmírný potenciál, který se však často nechává stínit omezenými představami a naučenými vzorci myšlení. Přestože se může zdát, že jsou hranice možností pevně dané, pravdou je, že je sami vytváříme. Náš způsob vnímání světa, tedy co, co považujeme za reálné a dosažitelné, je výsledkem zkušeností, výchovy a našich osobních...
Jak jsi na tom se svými vztahy? Jaké lidi kolem sebe máš? A cítíš se v těchto vztazích dobře? Ať už jde o přátelské, rodinné nebo partnerské vztahy, všechny ti ukazují něco velmi důležitého - tvůj vztah k sobě samému.
Je v tom zásadní rozdíl. Přesvědčení a víra jsou něco, co ti bylo předloženo někým jiným jako pravda a ty ses rozhodl tomu uvěřit. Jsou to informace, které může kdokoliv zpochybnit, vyvrátit nebo ti je úplně přepsat, pokud jsi ovladatelný. Často se jimi řídíš, protože ti dávají pocit správnosti nebo ti slibují lepší život.
Kolikrát v životě jsi slyšel, že bychom se měli soustředit na to pozitivní, držet se jen příjemných věcí a vyhýbat se těm nepříjemným? Jenže tímto přístupem se dostáváš do nekonečného honu za štěstím, dokonalostí a pocitem, že "už to konečně bude ono". A tak se ženeš, ale cílová čára se stále vzdaluje.
Realitu tvoří naše myšlenky a energie z nich plynoucí. Každý z nás po něčem touží. Něco si přejeme, k něčemu nás to přitahuje. Ale skutečně dostaneme to, co chceme? A jak to vlastně funguje?
Máš kolem sebe spoustu lidí, a přesto se po setkání s nimi cítíš vyčerpaný místo nabitý energií? Neumíš ukončit přátelství, které vlastně není přátelstvím?
Zhroutil celý tvůj svět ve chvíli, kdy skončil vztah a ty jsi do někoho byl hluboce zamilovaný? Možná jsi cítil prázdnotu tak nesnesitelnou, že ses obával, že už nikdy nebudeš schopný být šťastný. Rybník slz, tlak na hrudi, úzkost, pocit bezmoci, kdy se ti zdá, že vše ztratilo smysl. Proč je to tak silné?
Možná máš pocit, že to, co se kolem tebe děje, s tebou nesouvisí. Lidé, se kterými se potkáváš, situace, které zažíváš... vnímáš je jako něco "tam venku". Ale co když jsou ve skutečnosti odrazem tebe samotného?
Zazíváš pocity nudy, prázdnoty nebo ztracenosti? Možná si kladeš otázky: Proč jsem tady? Co mám dělat? Proč mě nic nenaplňuje? Toužíš po něčem, co by ti dávalo smysl, ale nevíš, kde to hledat. Zároveň v sobě cítíš jakousi sílu, která ví, že je možné se zvednout a postavit na vlastní nohy - jen nevíš, jak na to.
