Blog

Jak jsi na tom se svými vztahy? Jaké lidi kolem sebe máš? A cítíš se v těchto vztazích dobře? Ať už jde o přátelské, rodinné nebo partnerské vztahy, všechny ti ukazují něco velmi důležitého - tvůj vztah k sobě samému.

Je v tom zásadní rozdíl. Přesvědčení a víra jsou něco, co ti bylo předloženo někým jiným jako pravda a ty ses rozhodl tomu uvěřit. Jsou to informace, které může kdokoliv zpochybnit, vyvrátit nebo ti je úplně přepsat, pokud jsi ovladatelný. Často se jimi řídíš, protože ti dávají pocit správnosti nebo ti slibují lepší život.

Kolikrát v životě jsi slyšel, že bychom se měli soustředit na to pozitivní, držet se jen příjemných věcí a vyhýbat se těm nepříjemným? Jenže tímto přístupem se dostáváš do nekonečného honu za štěstím, dokonalostí a pocitem, že "už to konečně bude ono". A tak se ženeš, ale cílová čára se stále vzdaluje.

Realitu tvoří naše myšlenky a energie z nich plynoucí. Každý z nás po něčem touží. Něco si přejeme, k něčemu nás to přitahuje. Ale skutečně dostaneme to, co chceme? A jak to vlastně funguje?

Máš kolem sebe spoustu lidí, a přesto se po setkání s nimi cítíš vyčerpaný místo nabitý energií? Neumíš ukončit přátelství, které vlastně není přátelstvím?

Zhroutil celý tvůj svět ve chvíli, kdy skončil vztah a ty jsi do někoho byl hluboce zamilovaný? Možná jsi cítil prázdnotu tak nesnesitelnou, že ses obával, že už nikdy nebudeš schopný být šťastný. Rybník slz, tlak na hrudi, úzkost, pocit bezmoci, kdy se ti zdá, že vše ztratilo smysl. Proč je to tak silné?

Možná máš pocit, že to, co se kolem tebe děje, s tebou nesouvisí. Lidé, se kterými se potkáváš, situace, které zažíváš... vnímáš je jako něco "tam venku". Ale co když jsou ve skutečnosti odrazem tebe samotného?

Zazíváš pocity nudy, prázdnoty nebo ztracenosti? Možná si kladeš otázky: Proč jsem tady? Co mám dělat? Proč mě nic nenaplňuje? Toužíš po něčem, co by ti dávalo smysl, ale nevíš, kde to hledat. Zároveň v sobě cítíš jakousi sílu, která ví, že je možné se zvednout a postavit na vlastní nohy - jen nevíš, jak na to.

Myslel sis někdy, že všechno, čím procházíš, je peklo? Ten neodbytný pocit tísně, vnitřního smutku, jako bys stál na místě a nikam nesměřoval. Děláš věci, které tě unavují a vyčerpávají, protože musíš? "Nemám na vybranou!" říkáš si. Podělal jsem všechno, co se dalo. Nedaří se mi! Ach… proč právě já? Proč nemohu mít hezčí dům, lepší auto, dokonalého...

Zažil jsi někdy, že někdo udělal něco, co ti přišlo naprosto šílené, nepřijatelné? Možná tě to zranilo a způsobilo ti bolest. Nerozuměl jsi tomu, proč se tak chová, a čím víc ses tím zabýval, tím víc v tobě narůstal vnitřní odpor. Možná jsi měl pocit jako bys narážel do zdi - zdi nepochopení.